OSTATNÍ ČLÁNKY

Ostatní články

FOXON tvoří příběhy | O vánoční odstávce

„Odstávka, konečně…“ ozývají se úlevné vzdechy a ze šatny rychle mizí kabáty, boty a čepice poslední směny. „Veselé Vánoce, užijte si volno!“ zazní před fabrikou ten den již po sto třicáté šesté a parkoviště konečně utichá. Na zpočátku výrazné obdélníky černého asfaltu se snáší sníh a zahlazuje tak poslední stopy po parkujících autech.

vanocni pribeh 1

Pan Alois, který tu dělá vrátného a tak trochu i hlídače už 7 let, dojde naposledy zkontrolovat, zda uvnitř někdo nezůstal. Ve výrobní hale je taková tma, že nejdou rozpoznat ani žluté naváděcí čáry na podlaze. Pro jistotu zavolá do tmy, i když podle zaměstnaneckých čipů by měli být už všichni pryč. Ale on měl dojem, že něco slyšel. Šepot vycházející ze tmy. Teď je ale všude ticho, až ho z toho mrazí. „To je tím, že je vypnutá klimatizace,“ uklidňuje sám sebe a zamyká dveře. Ne, že by byly nějak masivní, ale cítí se tak lépe. Pozhasíná zbylá světla a zamyká bránu. Fabrika ztichla. 13 dní potrvá, než se do ní život vrátí – s tím poznáním padla na pana Aloise tíseň. Těch 13 dní se před ním rozprostírá jako černá řeka samoty. Pro něj Vánoce nejsou šťastným obdobím.

vanocni pribeh 2

Do Štědrého dne napadl další půl metr sněhu. Pan Alois ráno odhází cestu ode dveří k brance a zadívá se směrem k fabrice, která stojí necelých sto metrů od jeho domu. „Už aby bylo třetího,“ pomyslí si. Těší se, až se ze své kukaně bude usmívat na lidi přicházející do práce, těší se, až bude mít komu popřát dobré ráno, těší se, až se bude zase cítit potřebný. Ale to ještě skoro dva týdny potrvá.

V šest hodin už je venku tma a v malém domku nedaleko fabriky svítí jen malá lampa. Pokud by se někdo podíval oknem, viděl by malý, umělohmotný, nedbale ozdobený stromek a starého muže, který si právě k večeři zapálil vánoční svíčku, kterou dostali jako dárek všichni zaměstnanci fabriky. Ale oknem se nikdo nedívá.

vanocni pribeh 3

„Píp píp píp píp píp píp…“ protrhne mrtvé ticho výrobní haly tichý zvuk budíku. Je 24. 12. 2016, 18:30 přesně. Uprostřed haly se z ničeho nic rozsvítila část nouzového osvětlení. Krysa, která dřímala pod jedním z montážních robotů, se probudila a čenichá. Něco je ve vzduchu. Na černé výsledkové tabuli se objevuje nápis „Loading: Vánoce“ a začínají se načítat procenta. Z řídicího centra se ozývá zvuk startujících počítačů a stroje, které jsou v ostrůvku světla, ožily. Někde ve tmě nastartovala ještěrka a je slyšet zvuk nakládání.

21

Krysa zvědavě vykukuje do uličky a vidí oranžový majáček, jak se pomalu blíží. Ještěrka zajede k posuvnému pásu a skládá na něj kostru auta, která byla vyrobena jako poslední před odstávkou. Pás se rozjede a dopraví ji přímo k pneumatickému zvedáku.

44

Kostra auta je vyzdvižena do vzduchu a od stropu se snáší profibusová kabeláž, která ji v ladných smyčkách omotává. Robot KUKA zvedne zapomenutou helmu, opatrně ji pokládá na vršek a z ničeho nic stojí uprostřed haly atypická napodobenina vánočního stromku.

63

Zapíná se CNC stroj, rozběhly se motory. Přívodní kabely na elektřinu se zkroutily do spirál a lemují světelný kruh. Čisticí linka je v provozu a tiše hučí.

vanocni pribeh 4

Panu Aloisovi je doma smutno. Stokrát ohrané pohádky v televizi ho nebaví. Dokonce přepnul i své oblíbené S čerty nejsou žerty, aniž by si počkal na „Máchale, spadlo ti to!“. Připadá si starý, osamělý a neužitečný. Nikomu na něm nezáleží. Všiml by si vůbec někdo, kdyby se po odstávce nevrátil do práce? Bylo by to někomu líto? Jeho mrtvolu by nejspíš našla až pošťačka, která mu nosí důchod. Svíčka na stole zablikala a zhasla. Pan Alois zavřel oči. Zpod zavřených víček se vykulila jediná slza.

„Tak takhle ne, Lojzo!“ zaznělo mu v hlavě. „Žena ti umřela, děti nemáš, ale litovat se nebudeš. Zvedni zadek a začni se sebou něco dělat. Takhle neskončí někdo, kdo byl odjakživa srdcem každé zábavy.“ Pan Alois se zvedl z křesla, narovnal záda a zrak mu skrz temné okno padl na osamocenou fabriku. Už ví, kde stráví večer. Co na tom, že tam nikdo není. Všechno zkontroluje a rozdělá si lahvičku domácího punče, kterou mu donesla kuchařka. Pak se mu bude dobře spát.

Vstupní brána zavrzala a pan Alois rychle mačká kód alarmu. Nikde ani živáčka, všude je klid a mír. „Zkontroluju, jestli je všude zamčeno a půjdu na ten punč,“ rozhodne se. Poté co vzal za kliku posledních dveří, zamířil k sobě. Usadil se do svého křesla a už už rozdělává lahev od kuchařky, když tu mu pohled najednou padne na klíč od výrobní haly a on si vzpomene na ten zvláštní šepot. „Radši to zkontroluju i vevnitř,“ řekne si. Vezme do ruky klíč a lahev mimoděk zastrčí do kapsy. Přede dveřmi do haly se trochu zarazí, ale hned se své pošetilosti usměje a zasune klíč do zámku.

vanocni pribeh 5

Otevře dveře a očekává tmu. Jaké ale je jeho překvapení, když uprostřed haly spatří kruh slabého světla. „Kdo je tam?“ zavolal. „Tady nemáte co dělat!“ Zaposlouchal se, ale zevnitř se nic neozvalo. Přesto má pocit, že slyší slabé hučení strojů. Napadne ho, že by měl možná zavolat policii, ale Alois Mráček měl vždycky pro strach uděláno. V ruce sevře pevněji baterku a vydá se za světlem.

Když dojde na pomezí světelné linie, najednou mu pod nohama něco hlasitě vypískne. Kužel světla odhalí vyděšenou krysu, která rychle zalézá pod čisticí linku. „Musím hned koupit past“, pomyslí si pan Alois. Kromě krysy však nevidí jinou známku života. Už si říká, že snad musel zapomenout zhasnout, když obejde stroj a zrak mu padne na nejzvláštnější stromek, který kdy v životě viděl. „Co se to tady děje…“ říká si. Najednou má pocit, že je pozorován a cítí, jak mu někdo pokládá ruku na rameno. Vyděšeně se otočí a vidí mechanickou ruku podávacího robota. Zelená kontrolka blikne a pan Alois má pocit, že na něj stroj mrkl. Než si stačí pomyslet, že se asi zbláznil, roztočí se majáček na ještěrce. Pan Alois se rychle podívá dovnitř, ale nikdo  ní nesedí. Za ještěrkou vidí světelnou tabuli, která hlásí:

99

Mechanická ruka tlačí pana Aloise dopředu. Popojde a ocitá se na dosah ruky od stromečku. U CNC stroje se najednou odklopí víko a položí se na zem. Vypadá to jako sedátko a pan Alois udělá skoro bezděky ještě dva kroky a posadí se. Záda mu hřeje teplo z motorů. Ještěrka přijede blíž, položí zvedáky na podlahu a tolik připomíná psa sedícího u krbu, že se pan Alois musí usmát a najednou mu je dobře jako už dlouho ne.

vanocni pribeh 6

Ucítí jemné zaškrabání na noze a vidí, že krysa, kterou prve málem zašlápl, se mu vyšplhala do klína a stočila se tam. Pohladí ji a na past okamžitě zapomene. Z kapsy vytáhne lahev punče a slavnostně ji otevře.

100

Třetího ledna v pět hodin ráno přichází do práce první směna. „Dobré ráno, dobré ráno!“ odpovídá na pozdravy pan Alois a tiše se u toho usmívá. Ví, že fabrika vypadá přesně tak, jako když ji lidé před odstávkou opustili. Jediným rozdílem je malá krysa, která spí u něj pod stolem, stočená v krabici od bot.

vanocni pribeh 7

Novinky
z naší firmy

Stačí 2 e-maily měsíčně a neunikne vám nic podstatného. 
Přihlaste se a každou druhou středu čtěte přímo ve své poště.

Váš e-mail je u nás v bezpečí. Vždy ctíme Zásady zpracován osobních údajů.

Rychlý dotaz


Typ vašeho dotazu



Společnost FOXON je držitelem certifikátu ISO 9001:2015

Sledujte nás i na sociálních sítích.

Made by FOXON s.r.o. © 2022